Bylinky pro zdraví a imunitu na jaře a v předjaří

tisk & PDF

Nastává jaro. S prodlužujícími se dny využíváme každou volnou chvilku k pobytu venku, abychom nachytali trochu sluníčka a dodali tak tělu chybějící vitamín D. Vitamín D je velmi důležitý pro pevnost kostí a v naší zeměpisné šířce většina obyvatel trpí jeho deficitem. Dostatek vitamínu D posílí naši imunitu a celkový stav našeho organismu. Světlo a slunce je zároveň nejlepším lékem na zimní chmury a deprese. Vycházky do přírody můžeme spojit se sběrem lístků a květů prvních rašících bylinek, jako je kopřiva, bršlice, popenec, sedmikráska či medvědí česnek. Je také nejvhodnější doba na jarní sběr léčivé kůry (dub, magnólie, vrba) či kořenů – například kuklíku městského, kostivalu, pampelišky. První jarní bylinky nám krásně pročistí tělo a dodají chybějící vitamín C.

Pokud počasí vycházkám nepřeje, můžeme si něco zdravého připravit i doma. Nakličujeme dostupná semínka, stačí třeba i obyčejná čočka, řeřicha, výborné jsou mungo fazolky. Postup je snadný: semínka propláchneme, zalijeme vodou a přes noc ne necháme ve vodě nabobtnat třeba v zavařovací sklenici. Druhý den vodu slijeme, semínka propláchneme přes gázu (uvázanou na sklenici místo víčka) nebo přes cedník a necháme stát v teple. Proplachování opakujeme ráno a večer a někdy již druhý den vidíme první klíčky. Semínka můžeme konzumovat čerstvá, přidáváme je do polévek, pomazánek nebo jimi zdobíme hotová jídla či pečivo.

A kdyby nás přes všechny předchozí rady postihly nachlazení, angína či chřipka, svou bylinkovou lékárnu pro tyhle neduhy si můžeme vypěstovat doma na okně. Znáte migrénovník, rýmovník a angínovník? Už názvy napovídají, na co můžete tyto nenáročné pokojové rostliny použít. Jejich použití vám zabere méně času, než spolknout tabletu a zapít ji vodou.

Rostlinku s hovorovým jménem migrénovník a latinským názvem Iboza species nebo Tetradenia species můžete snadno a okamžitě použít při bolestech hlavy, stačí vdechovat příjemnou vůni rozdrcených listů (literatura ji přirovnává k vůni růže, kadidla a máty, podle mne se trochu podobá vůni rýmovníku). Rozmačkaným šťavnatým lístkem si také můžete potřít čelo, spánky nebo zátylek. V léčitelství se používá i při dýchacích onemocněních, chřipce a při zažívacích problémech. Rostlinka pochází z Afriky, takže zvládne i vynechanou zálivku, naprosto bez problémů se pěstuje v bytě, rychle a snadno se množí pomocí řízků.

Použití rýmovníku (latinský název Plectranthrus) je poměrně známé, ale možná neškodí si jej připomenout: můžete rozkousat čerstvé listy, vdechovat jejich vůni, dát si je při rýmě na polštář nebo vedle lůžka.

Rýmovník pomáhá při nachlazení, zahlenění a kašli. Při počínající rýmě můžete šťávu z rozdrceného lístku nakapat do nosu a k tomu klidně i jeden lístek sníst. Nemusíte se ničeho obávat, rýmovník se dá konzumovat, využívá se i jako zajímavá zelenina či náhrada koření. V kuchyni nahradí například šalvěj. Pomáhá téměř na všechny potíže: Má antibiotické a protiplísňové působení, snižuje vysoký krevní tlak a cholesterol, při ledvinových a močových kamenech a zánětech močových cest, při zažívacích problémech, dokonce má zklidňující účinky na naši psychiku. Rýmovníky také spolehlivě odpuzují hmyz v místnosti.

Druhů existuje několik stovek, ty nejběžnější, jako je rýmovník eukalyptový, můžeme využívat podobně a na podobné problémy. Protože rýmovník se stejně jako migrénovník nenáročně pěstuje a množí, je skoro zbytečné jej jakkoliv konzervovat. Pouze pokud máte velké přebytky, které nemáte komu darovat, můžete vyrobit například mast nebo sirup.

angínovník

Pokud cítíte známé škrábání či bolení v krku, spolehlivou první pomocí je rozkousat malý kousek listu angínovníku (Belamcanda chinensis). Známý bylinkář Vláďa Vytásek doporučuje použít cca 1 cm listu a kousat jej maximálně minutu 6x denně. Působení angínovníku je totiž hodně razantní. Po rozkousání lístků máte pocit, jako by byl krk lehce ochrnutý a přitom vás v něm pálí, jako kdybyste spolkli pepř. Někdy však stačí jednorázové použití lístku a bolení je pryč. Alergici by měli být opatrnější a napoprvé zkusit žvýkat jen maličký kousek lístku.

Použití angínovníku je také široké: pomáhá při kašli, astmatu, zahlenění, má protibolestivé účinky, je to oblíbená léčivka tradiční čínské medicíny.

Angínovník se od předchozích dvou rostlinek výrazně liší. Jeho listy jsou podobné mečovitým listům kosatce, k tomu má nápadné tygrované květy podobné pro změnu květům lilie. Máte-li zahrádku, můžete jednu rostlinu pěstovat venku, kde dokáže i přezimovat. Protože se na zimu zatáhne do země, je dobré mít jednu rostlinu po ruce doma na okně, kde bude dobře růst na plném slunci.

Používáte v kuchyni jako koření kardamom? Možná nevíte, že rozžvýkání několika semínek 3x – 4x denně působí jako prevence nachlazení a může pomoci i při bolestech v krku, zároveň má zklidňující účinky na naši psychiku. Semínka navíc mají bělící účinky na naše zuby, osvěžují dech a působí jako afrodisiakum. Kardamovník obecný patří mezi nejvzácnější a nejdražší koření, nejvíce je pěstován a využíván v Asii. Je dobré si zakoupit celé sušené plody a zrnka z nich zkonzumovat čerstvě vyloupaná, aby neztratila své aroma. Přidání kardamomu do čajů, kávy, pokrmů a sladkostí prospívá také našemu zažívání a pomáhá proti překyselení ze sladkých jídel.

Na snížení horečky a utišení bolestí nejen při nachlazení a chřipce, můžeme použít přírodní aspirin – vrbovou kůru. V naší vlasti se vyskytuje 21 druhů vrb, které se mezi sebou různě kříží, takže jejich rozlišení bývá oříškem i pro botaniky. Nicméně všechny mají větší či menší léčivé účinky. Můžeme použít ty nejběžnější druhy, jako je vrba křehká, vrba bílá, vrba nachová a vrba košíkářská. Ženy a dívky kdysi na jaře jedly vrbové květy – tzv. kočičky, které obsahují fytoestrogeny a pomáhaly prý na omlazení a na otěhotnění. Doporučovalo se sníst tři květy denně.

Milí čtenáři, přeji Vám hodně jarního sluníčka a radosti z bylinkového objevování a tvoření.

Radka Svatošová

Recepty:

Přírodní aspirin

Na jaře před vyrašením lístků a květů nařežeme slabší vrbové větve, z kterých škrabkou nebo nožem sloupneme kůru. Kůru usušíme a skladujeme v uzavřených zavařovacích sklenicích. Používáme ji jako náhradu aspirinu při horečce a bolestech ve formě odvaru. Jednu lžíci nadrobno rozlámané kůry zalijeme hrnkem studené vody, uvedeme do varu a vaříme pět minut. Necháme 15 minut louhovat a rozdělíme do tří denních dávek. Chuť je velmi hořká.

Větvičkový čaj z jasanu podle pátera Ferdy

Brzy zjara si nařežeme špičky větví jasanu, opláchneme je a nastříháme na 3 – 5 cm dlouhé kousky a usušíme. Usušené větvičky pro lepší chuť můžeme lehce opražit na plechu v troubě nebo v pánvi. Větvičky vsypeme na suchou pánev a pár minut při mírné teplotě lehce pražíme, aby zavoněly. Z větviček připravujeme odvar: do skleněné varné nádoby vložíme malou hrst větviček a vaříme 5-10 minut. Čaj pomáhá proti překyselení a navíc prý i čistí mysl, proto je doporučován studentům. Je vhodný pro každodenní popíjení.

Jarní kopřivový nápoj

Nasbíráme mladé kopřivy, připravíme si med, citrónovou šťávu, olej.Do mixéru dáme hrst kopřiv, sklenici vody, přecedíme. Dochutíme lžící medu, citrónovou šťávou a přidáme několik kapek kvalitního oleje.

Ptačinec

Jarní vitamínový salát

Mladé lístky divokých bylin (pampeliška, popenec, ptačinec, sedmikráska, přírodní druhy česneku) nakrájíme, ochutíme jablečným octem nebo citrónem, cukrem nebo medem, zakapeme za studena lisovaným olejem.

Čaje na čištění krve podle bylináře Pavla Váni:

1 díl listu kopřivy, 1 díl kořene pampelišky, 3 díly mladých poupat bezu černého, 3 díly květu petrklíče

Použijeme vrchovatou lžičku směsi na šálek, spaříme, po doušcích pijeme denně dva šálky.