Vánoční úvaha Jany Hrdé

tisk & PDF

Milí čtenáři a návštěvníci,

chtěla bych vám zprostředkovat naději, kterou pro nás už přes dva tisíce let mohou znamenat Vánoce.

Když jsem byla malá, bylo pro mne důležité, že uvidím tetičku, že budou Vánoce veselé, že si budeme dávat dárky. Už dlouho pro mne znamenají Vánoce znovuprožívanou radost nad zrozením Spasitele. Jenomže tentokrát jsem se nemohla jen tak radovat, protože jsem měla starost o své bližní.

Jsem od počátku při zvyšování kvality sociálních služeb a vím, že cílem zákona o sociálních službách je mimo jiné, aby se nepoužívala klecová lůžka či ohlupování lidí psychofarmaky. Je známo, že to zastaví ve vývoji i dítě bez jakéhokoliv postižení a přivede do stavu zaostalosti i původně zdravého člověka. Poskytovatelé jsou povinni s klienty pracovat tak, aby se vědělo, co je rozrušuje. A mají klienty učit se s tím vyrovnat, není-li věc změnitelná, či situacím předcházet a učit klienty ventilovat (vyjádřit a vybouřit) své rozrušení společensky přijatelným způsobem.

„Náhodou“ jsem při své inspektorské praxi zjistila, že se neuroleptika v zařízeních podávají až dvaceti procentům osob s mentálním postižením. Někde přiznávají, že i více (avšak výskyt duševních nemocí vyžadujících takovou léčbu je asi dvě procenta). Lze očekávat, že potřeba péče u takto „léčených“ v důsledku užívání psychofarmak stoupne. Jejich užívání má totiž hlubší dopady (blokují dopaminové receptory, a to bez výběru) na uživatele, než se uvádí (parkinsonismus). Poškození klientů je obecně ohrožující nejen z ekonomického hlediska, ale hlavně z humánních důvodů. Proto je třeba hromadnému podávání zabránit.

Čekáme Dítě v tento čas, těšíme, se, že přijde zas. Izajáš 61:1 …Poslal Ho, aby uvázal rány skroušených srdcem, aby vyhlásil jatým svobodu, a vězňům otevření žaláře…“ Hospodin se přiznává k našemu trápení a ví o bezmoci lidí s mentálním postižením. Dal ostatním lidem příležitost zúročit svůj dar života bez postižení pomáháním lidem trpícím.

Asi jen ten, kdo zažil hrůzu zmatku a projevů vyvolaných neuroleptiky, si ji možná dovede představit. Lidé, kteří se namísto pomoci právě v oblasti mentální orientace ještě víc zneschopňují podáním „léků“, to prožívají ještě hůř. Ježíš Kristus, jenž zná úzkost, vždyť se Ho už jako miminko chystal zavraždit Herodes, nás zve k sobě, aby nás osvobodil a pomohl nám pomáhat! Žalmy 30:12  I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím.

Svou starost jsem složila na Hospodina, neboť věřím, že povede nás všechny, abychom svým bližním byli opravdu bližními. Přijavše Jeho pozvání můžeme plésati, neb pozvedá pytel náš s břemenem pomáhání! Pro víru, naději a lásku, jež se nám v Dítěti také o  Vánocích obrozuje, přepásejme se veselím!